Nové!
Podívejte se na mé fotky na LibreShot.com!

Metody diagnózy v alternativní medicíně

Napříč různými směry alternativní medicíny lze najít několik hlavních diagnostických metod nebo směrů, které jsou v různých obměnách využívány více druhy alternativní medicíny. Pojďme se podívat na ty nejdůležitější.

Dotazování

Většina lékařů alternativní medicíny začne tím, že se zeptá na příznaky nemoci nebo nerovnováhy, které vás trápí. Lékař se bude ptát, kdy a jak se příznaky začaly projevovat, jak jsou problémy závažné a co je zmírňuje nebo zhoršuje. Nepochybně bude chtít vědět, jaké druhy léčby jste doposud podstoupili a jaké měli účinky. Důležité jsou i informace o tom, jaký je váš celkový zdravotní stav, jaká jste prodělali onemocnění a chirurgické zákroky, zda jste měli nějaké nehody anebo jaké jste brali nebo berete léky.

Vždy myslete na to, že váš praktický lékař by měl vědět o jakýchkoliv lécích, potravinových doplňcích, homeopatikách nebo bylinách, které užíváte. Řekněte mu i o dalších terapiích, které podstupujete.

Lékař se může ptát i na zdraví vaší nejbližší rodiny (zejména rodičů, prarodičů a sourozenců), což mu pomůže při určení zdravotních rizik a předpokladů k onemocnění. Například u žen, které mají v rodině více než jeden případ onemocnění rakovinou prsu, je zvýšené riziko i pro ně samotné. V takových situacích může lékař navrhnout kroky, které riziko sníží. V některých tradičních lékařských systémech, jako například v tradiční čínské medicíně (TCM), umožňuje znalost zdravotní minulosti vašich rodičů a prarodičů spolu s pořadím v jakém jste se narodili určit, jak moc zdrojového Qi (vyslov čchi) - tedy zdroje vitality - máte.

Zdravá strava
Zdravou stravu může ukazovat i barevná pestrost

Další otázky se pak mohou týkat vašeho jídelníčku, životního stylu, úrovně stresu, duševního a emocionálního zdraví nebo vašich každodenních návyků, jako je spánek, cvičení a odpočinek. Homeopaté například využijí vašich odpovědí (hlavně o životním stylu) k určení ideálního léku právě pro váš tělesný a duševní typ.

Většina lékařů alternativní medicíny se bude snažit si o vás vytvořit celkový obraz. Toho docílí skládání kousků informací o vašich příznacích, celkovém zdraví a životním stylu.

K návštěvě lékaře alternativní medicíny se nemusíte rozhodnout až v případě nějakých zdravotních potíží. Lidé se tak často rozhodují proto, aby docílili rovnováhy ve svém těle a tím předcházeli nemocem. V takovém případě bývá dotazování zaměřeno hlavně na životní styl a zdraví.

Pozorování jak forma diagnózy

Při diagnóze formou pozorování posuzuje lékař určité části těla, které mu prozradí informace o tom, co se děje v jiné části těla. Navíc může sledovat i vzhled nebo pohyby těla jako celku. To mu poskytne obecnější obraz o vašem zdraví. Podívejme se na nejběžnější pozorovací diagnostické metody.

Diagnóza jazyka

Diagnózu jazyka používá většina východních lékařských tradic. Najdeme ji v čínské, japonské, tibetské i ájurvédské (indické) medicíně. Když na lékaře pořádně vypláznete jazyk, bude u něj sledovat jeho tvar, barvu, povlak atd. Podle těchto východních tradic může tvar a podoba jazyka poskytnout cenné informace o konkrétních vnitřních orgánech, stejně jako o vašem celkovém zdraví. Například tlustý žlutý povlak ve středu jazyka svědčí o problému ve střevech nebo o zácpě.

Nejpodrobnější techniky pro diagnózu jazyka má čínská a japonská medicína. Jde o více než 100 různých znaků, které ukazují na rovnováhu nebo nerovnováhu jednotlivých orgánů. Tibetská a ájurvédská medicína používají poněkud zjednodušenou formu diagnózy jazyka a spíše než na jednotlivé orgány se zaměřují na celkovou rovnováhu v těle. Jednoduchou formu diagnózy jazyka zná i západní medicína. Tou se však na tomto webu nezabýváme a tak ji vynecháme.

Efektivita diagnózy jazyka je doložena poměrně dosti výzkumy a studiemi. I tak je ale třeba dalšího zkoumání.

Iridologie

Iridologie neboli diagnóza duhovky (té části, která dává oku barvu) je metoda, při níž lékař zkoumá oko pomocí speciálního měřicího přístroje nebo ruční lupy určené pro oční prohlídky.

Iridologie - diagnóza pomocí duhovky oka
Podle iridiologie s na oční duhovce projevuje zdravotní stav celého těla.

Lékař hledá konkrétní znaky v různých částech duhovky, které odpovídají konkrétní části těla. Tuto diagnózu často používají naturopaté ale někdy ji využívají i další lékaři speciálně vyškolení v této technice. Efektivita této techniky je doložena jen několika málo výzkumy a je zapotřebí další a podrobnější výzkum.

Mikro-diagnostika

Tvář, uši, břicho, záda, nohy nebo prsty mohou reflektovat zdravotní stav těla jako celku. Jejich zkoumání se nazývá mikro-diagnostika. Například v diagnostice tváře podle čínské medicíny, je oblast pod očima spojená s ledvinami a tak šedé kruhy pod očima svědčí o vyčerpaných nadledvinkách. Podle japonské medicíny jsou zase palce spojeny s plícemi. Deformované nebo slabé nehty na palci tak mohou svědčit o přítomnosti onemocnění plic, například astmatu. Důkazy dokládající účinnost těchto metod jsou ale pouze neoficiální a tak je většina západních lékařů nepřijímá.

Diagnóza podle vnějšího vzhledu a držení těla

Lékař vás tímto způsobem prohlédne hned při příchodu do ordinace. Podívá se na váš vnější vzhled, držení těla a chůzi - později mu to může mnoho napovědět při hledání odpovědí na vaše problémy. Například při návštěvě osteopata kvůli bolestem zad, může lékař zpozorovat nevyváženou chůzi a na tom pak stavět další postup. Následovat tak může zjištění, že máte jednu nohu delší než druhou, což způsobuje nerovnováhu v postavení pánve a zad a následné bolesti. Lékař tak může pro srovnání pánve doporučit speciální vložku do boty, která vám může od bolesti výrazně ulevit.

Lékař může zpozorovat, že pacientovo držení těla je velmi špatné, chodí shrbený a celkově nevypadá dobře. Lékař se pak může ptát na dlouhodobě převládající náladu nebo péči, kterou sám sobě pacient věnuje. Taková kombinace pozorování a dotazování může odhalit, že člověk trpí depresemi, i když to pacient sám nezmiňoval. Takové deprese se pak mohou řešit ve spolupráci s praktickým lékařem nebo psychologem.

Tento typ určování diagnózy má v medicíně určitě své místo ale musí být doplněn jiným typem diagnózy, která původní závěry potvrdí.

Palpace (diagnóza pohmatem)

Palpace se provádí lehkým mačkáním nebo tlakem na různé části těla. Lékař pak vnímá odpověď organismu pacienta, který v citlivých oblastech může pociťovat bolest, teplo atd. Nejužívanější techniky pohmatu jsou pak pulsní diagnóza, diagnóza tlakových bodů nebo palpace břicha.

Pulsní diagnóza

Pulsní diagnostika je téměř dovedená k dokonalosti hlavně v čínské, japonské, ájurvédské a tibetské medicíně. V západní medicíně slouží pohmat pulsu (na jednom místě zápěstí) pouze k tomu, aby se určila hodnota průtoku krve s každým srdečním tepem. Naproti tomu v tradičních lékařských systémech se tep měří na třech místech na každém zápěstí a navíc i v různých hloubkách. Každý takový bod měření odpovídá jinému vnitřnímu orgánu a poskytuje informace o jeho fungování.

Pulsní diagnóza
Tibetský lékař provádějící pulsní diagnózu.

Jeden příklad z praxe. Jednou byl známý tibetský lékař Dr. Ješe Donden vyzván, aby provedl vizitu v jedné americké nemocnici. Setkal se s pacienty, u kterých neměl žádné informace o jejich zdravotním stavu nebo zdravotní minulosti. Byl prostě vyzván, aby předvedl své dovednosti v oblasti pulsní diagnózy. Američtí lékaři byli ohromeni. Dr. Donden totiž dokázal bez jediného dotazu u pacientů zjistit přesnou diagnózu a to včetně vadné srdeční chlopně u jednoho z nich.

Západní medicína přesto tuto techniku odmítá. Jejím lékařům a zdravotníkům vadí její obtížná měřitelnost a vědecká ověřitelnost a také základní princip - tedy, že pouze pomocí tepny na zápěstí lze zjistit takové množství zdravotních informací.

Tlakové body

Mnoho lékařů alternativní a komplementární medicíny používá techniku tlakových bodů. Mačkají místa na kůži za účelem nalezení citlivého nebo bolestivého místa známého jako tlakový bod. Tlakové body pak mohou poskytnout informace o stavu podkladových tkání a orgánů nebo dokonce i o souvisejících vnitřních orgánech. Tlakové body a jejich orgány se určují podle tzv. tělních map, například:

  • Osteopaté, chiropraktici a maséři používají pohmatání k lokalizaci zánětu a k získání informací o strukturální sladěnosti a zdraví kloubů a okolních tkání
  • Reflexologové používají citlivé body na chodidlech pro určení zdravotního stavu vnitřních orgánů podle speciálního zónového systému, který propojuje specifické body na chodidle s konkrétními vnitřními orgány a částmi těla
  • Akupunkturisté používají tlakové body k určení míst, kde mohou být blokovány akupunkturní kanály, ve kterých pak nemůže proudit životní energie (Qi)

Bolestivé projevy při tlaku na určité body by měly ukazovat na dysfunkci vnitřních orgánů, se kterými jsou propojeny. Například, bod na horní straně nohy, nad drážkou mezi palcem a ukazováčkem (bod známý jako Liver 3 point) se stane velmi citlivým, když má člověk kocovinu nebo oslabená játra kvůli nadměrnému požívání alkoholu.

Diagnózu pomocí tlakových bodů bohužel nepodporuje mnoho výzkumů, samozřejmě kromě toho, že se úspěšně používá již tisíce let. Mnoho lékařů jí odmítá a je stále zapotřebí provádět nové a nové výzkumy.

V případě zájmu o tyto formy diagnózy, hledejte více informací v sekcích osteopatie, akupunktura a reflexologie na tomto webu.

Metoda prohmatání břicha

Další metodou palpace je pohmatání břicha, neboli diagnóza hara nebo ampuku. Jde o mačkání různých částí břicha, které se používá jak pro určení diagnózy, tak pro samotnou léčbu. Pro tento druh terapie ale neexistují prakticky žádné vědecké důkazy, kromě toho, že se používá již několik set let. Více o léčbě a diagnóze pomocí prohmatání břicha se dozvíte v sekci o japonské medicíně.

Diagnóza zkoumáním vlastností těla

Tělová diagnóza je oblíbenou a důležitou součástí hlavně v osteopatii a chiropraxi. Lékař vás při vyšetření požádá, abyste ohýbali páteř a pohybovali klouby v různých směrech tak aby mohl určit úroveň a rozsah vaší pohyblivosti.

Chiropraxe
Ukázka chiropraxe

Kineziologové zase používají v rámci svých metod testování svalů. Tato praktika zahrnuje i „zatěžování” svalů menším tlakem, který musíte zvládnout. Kineziologové věří, že svaly jsou napojeny na konkrétní vnitřní orgány a systémy v těle a že slabost svalu odráží zdravotní stav orgánů nebo tělových systémů.

Klinické příznaky

Klinické příznaky jsou něco jako dopravní značky na cestě do cíle (určení diagnózy). Mohou to být změny vzhledu pokožky, vlasů, nehtů, očí nebo i zbytnělé břicho či zduřelé žlázy. Takové příznaky pak mohou ukazovat na konkrétní choroby nebo nerovnováhu podle různých přístupů různých medicín. Například podle tradiční čínské medicíny (TCM) mohou skvrny kolem úst ukazovat na problémy s tlustým střevem a trávením - jejich meridiány (energetické dráhy) nejsou správně průchozí. Pro nutriční lékaře mohou zase hrbolaté nerovné nehty indikovat nedostatek zinku.

Lékaři alternativní medicíny, kteří prošli několikaletým úplným a profesionálním vzděláním, jsou pečlivě vyškoleni i k tomu, aby dokázali rozpoznat specifické psychické, emoční nebo mentální příznaky, které mohou ukazovat na závažná onemocnění vyžadující lékařskou péči. Například nadměrná žízeň a úbytek hmotnosti mohou být spojeny s cukrovkou, zatímco bolest na hrudi a dušnost může ukazovat na onemocnění srdce.

Pro potvrzení diagnóz některých onemocnění musí dojít k prolnutí různých klinických příznaků. Například pro akupunkturistu je bolest hlavy, podrážděnost, nadýmání, chuť na kyselé potraviny a zhoršení zdravotního stavu na jaře jasným příznakem jaterní nerovnováhy. Taková diagnóza dává perfektní smysl lékaři čínské medicíny, je totiž plně v souladu se systémem pěti prvků. Ze stejného důvodu ale nedává naprosto žádný smysl lékaři západní medicíny, který neví nic o TCM.

Grafy a výpočty

Grafy a výpočty v lékařské diagnóze používá hned několik druhů alternativní medicíny. Nutriční lékaři vás pravděpodobně požádají o sestavení vašeho jídelního deníku, který potom použijí jako podklad pro analýzu vašeho nutričního stavu a vhodnosti jídelníčku. Tibetští a Ájurvédští lékaři někdy pomocí data narození a astrologie vypočítávají, pro jaký druh nemocí můžete mít predispozice. Naturopaté vás zase mohou požádat, abyste si vedli záznamy o vašem spánku, jídle a životním stylu. Z těchto záznamů poté vytváří vzory, které se stanou součástí diagnostického procesu.

Testování

Laboratorní testy se v alternativní medicíně zaměřují hlavně na testování krve, slin, vlasů, moči a stolice. Takové testy se využívají k určení mnoha věcí, včetně hodnoty vitamínů a minerálních látek v těle, alergií, potravinové nesnášenlivosti, hormonální (ne)rovnováhy, přítomnosti parazitů atd.

Osteopaté nebo chiropraktici někdy používají i rentgen (k určení konstrukční rovnováhy těla), zařízení pro kontrolu krevního tlaku či kladívka pro testování svalových reflexů. Mnohé z laboratorních testů používaných v alternativní medicíně jsou naprosto běžné i v konvenční západní medicíně.

Některé testovací metody využívají i speciální technická zařízení. Patří mezi ně zařízení na kontrolu očí používané v iridologii nebo elektro-akupunkturní zařízení určené k měření toku životní energie (Qi) v akupunkturních drahách (meridiánech). Takové metody jsou obecně přijímány i mezi lékaři západní medicíny protože poskytují „vědecky” dokumentovatelné výsledky.

Energetická diagnóza

Kirlianova fotografie
Snímek chodidel pomocí
Kirlianovy fotografické techniky

Energetická medicína obnáší hlavně hodnocení aury neboli elektromagnetického pole, které obklopuje každého člověka. K měření se používají speciální měřící zařízení nebo pouhé ruce.

Při měření aury rukama jimi lékař pohybuje nad povrchem vašeho těla tak, aby mohl zaznamenat jemné změny elektromagnetického pole, naznačující zdravotní problémy.

I pro měření aury ale existuje „vědecko-technická” varianta. Příkladem toho může být Kirlianova fotografie, která zachycuje energetické pole kolem těla na fotografii.

Metody energetické lékařské diagnózy jsou značně kontroverzní a nejsou akceptovány konvenční medicínou - nedokazuje je totiž žádný skutečný vědecký důkaz.